Název

Kladno historické

Popis

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1897 až 1899, dříve arciděkanský (do roku 1994), je nejvýznamnějším kladenským kostelem. Nachází se v centru města na náměstí starosty Pavla, jehož je dominantou.

Výrazný nárůst počtu obyvatel Kladna v 19. století si vynutil výstavbu nového, kapacitně dostačujícího kostela. Ten byl postaven podle projektu Ludvíka Láblera v letech 1897–1899 na místě původní gotické jednolodní stavby, která stála již v roce 1352, byla ve větší míře opravována v 16. století a v letech 1675, 1690, 1695, 1739–1740, 1771 a 1842 a v roce 1897 byla zbořena, aby uvolnila místo novému kostelu; hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1814.

Trojlodní bazilika s věží s hlavním vstupem a věží na jižní straně a kněžištěm na severní straně byla vysvěcena 7. června 1900. Zdejší farnost byla 13. června 1900 povýšena na děkanství a v roce 1937 na arciděkanství. Přestože je od roku 1958 kostel zapsán v seznamu kulturních památek,[1] v 70. a 80. letech 20. století se jeho stav natolik zhoršil, že došlo ke zřícení stropu. Po rekonstrukci, která proběhla ve druhé polovině 90. let 20. století, byl kostel 3. června 2000 znovu vysvěcen kardinálem Vlkem.

Dále radnice, Mariánské sousoší (v celkovém pohledu na nám. Starosty Pavla), Floriánská kaple, sluneční hodiny a nová kašna

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého (obr. 17) byla postavena na hlavním kladenském náměstí v roce 1706 jako jeden z dokladů nepomucenské úcty ještě před jeho oficiálním svatořečením. Za benediktinského opata Benno Löbla byla kašna nejprve přenesena na Královskou třídu (dnes u. T. G. Masaryka) a poté přesunuta na roh Poděbradovy ulice. V předvečer svátku M. Jana Husa 5. července 1919 zástup mladíků tuto sochu svrhl a rozbil ji. Její zbytky ležely až do roku 1968 na zahradě děkanství, kdy byla z iniciativy občanů Velké Dobré restaurována a umístěna u doberské kaple. Podle tohoto originálu byla kladenskou radnicí zhotovena kopie, která zdobí novou kašnu, vytvořenou podle návrhů sochařů Zdeňka Maniny a Vojtěcha Malaníka a architekta Petra Šulce. Kašna se sochou byla vysvěcena 15. května 2003.

Floriánská kaple (obr. 13, 15, 18-20) - Původně zde stával lazaret pro chudé panské služebníky, který byl založen v roce 1610. Zajímavě koncipovaná stavba postavená v barokním slohu dle návrhu K.I. Dientzenhofera, jejíž půdorys tvoří kružnice, do níž je vepsán čtverec. Architektem navržený objekt má v půdorysu kříž se středem ohraničeným osmihranným prostorem pod kopulí.Ta má průměr 8,9 m a je zaklenutá ve výšce 16,2 m. Základní kámen kaple byl položen roku 1751, stavba dokončena a slavnostně vysvěcena až roku 1872.

Budova bývalé první kladenské školy (obr. 14) - Se stavbou se započalo v roce 1861 v místě nedaleko Kaple sv. Floriána. Deseti třídní budovu vystavěl unhošťský stavitel Josef Langer. Tato původní budova byla v letech 1874 a 1877 rozšiřována, ale již v roce 1871 došlo k položení základního kamene k další škole na druhé straně Floriánské kaple. Nyní sídlo vysoké školy (starší budova), střední a vyšší školy (novější školský objekt).

BUDOVA BÝVALÉ LÉKÁRNY U ČESKÉ KORUNY (obr. 16) - Založena roku 1884, přestavena do novorenesanční podoby v roce 1891 podle projektu Václava Krotkého, zdobená bohatou sgrafitovou výzdobou od J. Bosáčka podle návrhu Mikoláše Alše.

Mariánské sousouší - Téměř deset metrů vysoké pozdně barokní dílo sochaře J. Hiernla postavené podle návrhu K . I. Dientzenhofera z let 1739-41 pod patronací břevnovského opata Benno Löbla. Nachází se na místě, kde původně stával pranýř.

Radnice - Vystavěná v letech 1897-1898 v novorenesančním slohu podle projektu Jana Vejrycha, ozdobená sochou rytíře od Antonína Poppa. Výzdoba průčelí pochází od Adolfa Liebschera, rovněž obřadní síň je zdobena triptychem tohoto autora, znázorňující alegorii hornictví a hutnictví. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

Kategorie a štítky

Nastavení