Fotím vše, co mne zaujme a mažu opravdu jen hodně nepovedené - vím, že prohlížet 160 a více fotek je moc, ale klidně přeskakujte jen na ty, co Vás zaujmou ...
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Za mého mládí se mu říkalo Šmaňták, nějak to nikdy nevyšlo, se tam jím podívat, až nyní po letech. Dnes se o něj stará občasnské sdružení - https://jezirko-libusin.webnode.cz/.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 22.7.2018
  • 33 zobrazení
  • 3
  • 22
Park Královská obora, lidově též Stromovka, se nachází v Praze-Bubenči v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav. Rozloha, uspořádání i funkce dnešního parku se v průběhu staletí podstatně měnily. Dnes je udržován ve stylu anglického parku. Je chráněn jako přírodní památka s názvem Královská obora a je spolu s místodržitelským letohrádkem rovněž chráněn jako kulturní památka.

Předpokládá se, že Královská obora byla založena králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1268 v místě jilmové doubravy. Historická zmínka o Královské oboře (v Ovenci) se týká roku 1320, kdy ji Jan Lucemburský vyňal z majetku, který postupoval svatovítskému proboštství.

V roce 1495 byl na jižní náhorní hraně obory vystavěn královský lovecký letohrádek pro Vladislava Jagellonského, pozdější místodržitelský letohrádek.

Za panování Ferdinanda I. v roce 1547 byl v oboře zřízen rybník a o 12 let později byla obora rozšířena.

Za panování Rudolfa II. byly v oboře provedeny rozsáhlé změny. Lovecký letohrádek byl po roce 1578 renesančně přestavěn na lodžiovou vyhlídkovou stavbu. V roce 1584 byly provedeny parkové úpravy, vytvořeny další rybníky. V letech 1584 až 93 byla pod Letnou proražena tzv. Rudolfova štola pro napájení nového Velkého rybníka. Toto nesmírně technicky a časově náročné dílo přivádělo vodu z Vltavy poblíž dnešního Štefánikova mostu, vyústění pak bylo do středu Královské obory poblíž Šlechtovy restaurace .

V této souvislosti Česká komora zřejmě vyjádřila svůj vděk panovníkovi tím, že zakoupila a Rudolfovi II. darovala mlýn v Předním Ovenci. Jde o dnešní Císařský mlýn na západním okraji Stromovky. Mlýn byl v letech 1589–1590 přestavěn, jeho areál byl rozšířen o arkádovou chodbu a lázeň s grottou a navíc zde byla vybudována brusírna drahých kamenů. V roce 1606 byla k Císařskému mlýnu přistavěna mohutná reprezentační brána. V roce 1679 však Císařský mlýn vyhořel.

O deset let později v roce 1689 byla v Královské oboře poblíž Velkého rybníka postavena nákladem hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic Královská dvorana (pozdější Šlechtova restaurace). Od roku 1804 je Královská obora zpřístupněna veřejnosti a je využívána jako park, pro nějž se ujal název Stromovka. Současné úpravy pocházejí z 19. století, kdy byly některé rybníky zrušeny a vytvořena současná soustava luk a zalesněných ploch. Bylo vysazeno mnoho druhů introdukovaných dřevin a zahradních kultivarů, což vytvořilo z Královské obory významné arboretum.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 21.7.2018
  • 26 zobrazení
  • 3
  • 1010
Bubeneč je městská čtvrť Prahy a katastrální území na levém břehu Vltavy. Součástí katastru Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Patří sem i fotbalový stadion Sparty a část Vítězného náměstí. V letech 1904–1921 byl Bubeneč samostatným městem, pak byl připojen k Praze. Zbytek původního, tzv. starého Bubenče, se nachází okolo kostela sv. Gotharda, hostince Na Slamníku a nedalekého bývalého Bubenečského nádraží ve středu čtvrti na západním okraji Královské obory (Stromovky).
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • 21.7.2018
  • 29 zobrazení
  • 2
  • 3333
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 19.7.2018
  • 22 zobrazení
  • 4
  • 99
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 19.7.2018
  • 34 zobrazení
  • 4
  • 1818
Kategorie: přírodazvířata
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 17.7.2018
  • 16 zobrazení
  • 3
  • 88
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 17.7.2018
  • 16 zobrazení
  • 1
  • 44
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 17.7.2018
  • 16 zobrazení
  • 4
  • 22
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 17.7.2018
  • 23 zobrazení
  • 2
  • 1111
Zkouška režimů na podmračené počasí. Sépie nevypadá špatně.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 12.7.2018
  • 10 zobrazení
  • 2
  • 66
Možná jste se setkali s výrazem žehrovák - kde se vzal?

První písemná zmínka o Kamenných Žehrovicích pochází z roku 1271, dále se lze dočíst, že byla vlastnictvím církve a také, z rozhodnutí královského majestátu, několika více či méně významných pánů. Například roku 1270 získal Kamenné Žehrovice Ostrovský klášter a roku 1558 připadly rodu Martiniců (později Clam-Martiniců), panu Janu Bořitovi z Martinic, jejichž vlastnické právo později potvrdil český král.

V katastru obce se nacházela pískovcová ložiska (pískovec se zde těžil až do 20. století), což zapříčinilo rozvoj řemesla kamenického. Pískovec byl významným stavebním materiálem, zejména ve středověku ale také na počátku novověku. A tak našel Žehrovák své využití jak při stavbě Karlova mostu, Národního divadla, tak i městského opevnění a Chrámu sv. Víta.

Album začíná duhou viděnou od místního Dělnického domu a pak pokračuje procházkou centrem obce.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 11.7.2018
  • 22 zobrazení
  • 2
  • 66
Z historie hradu (převzato z wikipedie):

Zakladatelem hradu, který je poprvé zmiňován v roce 1375, byl rod pánů z Rýzmberka ze Skály. Během husitských válek byl obléhán husitským vojskem a jeho posádka se vzdala až po vypuštění hradních příkopů.

V letech 1480–1489 na příkaz tehdejšího majitele panství Půty Švihovského z Rýzmberka byl nákladně přestavěn ve slohu pozdní gotiky. V dostavbě opevnění po jeho smrti pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu pozvali známého architekta Benedikta Rejta. Po rodu Švihovských hrad v roce 1548 převzali Kavkové z Říčan, jejich špatné hospodaření je ale již v roce 1598 donutilo hrad prodat rodu Černínů z Chudenic. Poté přišla třicetiletá válka. Hrad tehdy bezúspěšně obléhala švédská vojska.

Po válce, zřejmě ze strachu před možnou „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“, vydal habsburský císař Ferdinand III. nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu jej to ale i ochránilo od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad s malými přestávkami až do roku 1945, kdy byl zestátněn.

Československý stát převzal významnou historickou památku v dezolátním stavu. Ale již v roce 1950 začaly programové rekonstrukční práce, ve své době jinak ojedinělé. Hrad byl opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další vlna oprav přišla na Švihov po povodních v srpnu 2002, která se týkala zejména soustavy vnějšího opevnění. V letech 2014–2016 byla opravena vstupní věž jádra hradu.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 8.7.2018
  • 35 zobrazení
  • 3
  • 55
Každý rok o prázdniny se pár "pařanů", co šest let hráli jednu počítačovou hru, sejde (spolu s rodinnými příslušníky) v nějakém koutu naší nebo Slovenské republiky - letos padla volba na Jihočeský kraj. Děláme to tak už šest let a zatím v tom hodláme pokračovat. Někdy se nás sejde více, někdy méně. Nebýt internetu, neznali bychom se. A to by byla škoda.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec 2018
  • 30 zobrazení
  • 2
  • 22
Putovní den jsme sice nezakončili v Putimi, ale putimskou branou jsme prošli. Naším hlavním cílem byl nejstarší dochovaný kamenný most u nás, čas zbyl i na menší prohlídku historického centra.

Písek byl založen v roce 1243 a jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. Kamenný most je ze 13. století. Dalšími pamětihodnostmi jsou královský hrad, gotický kostel Narození Panny Marie s hodinovou věží, což je dominanta města, a několik úseků zachovaných hradeb, jejichž převážná část však byla během průmyslové revoluce zbořena. Jméno města je odvozeno od rýžování zlatonosného písku na řece Otavě. Město Písek bylo poprvé zmíněno v datační formuli listiny krále Václava I. vydané roku 1243. Václav I. začal nedaleko osady na skalnatém břehu stavět hrad.
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 7.7.2018
  • 39 zobrazení
  • 3
  • 1717
V info centru v Protivíně měli i razítko Přírodní památka Myšenecká slunce. Zaujalo nás to, obzláště, když to bylo skoro na trase. Ovšem najít to byl trochu oříšek, ale nakonec jsme jedno našli a dokonce i zbytky hradu.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 7.7.2018
  • 35 zobrazení
  • 3
  • 77
Cestou za krmením krokodýlů jsme měli v ose trasy i městečko Vodňany, na velkou prohlídku moc času nebylo, byl čas oběda a tak jsme zastavili jen v Zátiší u Malé Podvinice, a pak prošli vodňanské náměstí a nejbližší okolí.

Něco z historie města:

Město Vodňany vzniklo jako osada u zlatonosných rýžovišť na přelomu 12. a 13. století.

Přemyslovci, počínaje Václavem I., se v zakládání svých fundací zaměřili na jihočeské oblasti, kde byl jejich vliv do té doby malý. Přemysl Otakar II. snahu svého otce znásobil, chtěje královskou moc posílit vůči mocnému rodu Vítkovců. Vodňany nesou shodný půdorys s městy zakládanými tímto pátým českým králem, jako jsou České Budějovice, Písek, Bechyně apod. Přestože se nedochovaly o založení města žádné doklady, jako ostatně u mnohých měst založených Přemyslem Otakarem II., shodným půdorysem, pravidelnou sítí ulic a systémovými kroky u dalších založení se dá s velkou pravděpodobností usuzovat na založení Vodňan, coby královského města, právě Přemyslem Otakarem II.

Jako o královském městě se o Vodňanech píše v roce 1336 v privilegiích, které městu udělil Jan Lucemburský. Město později proslulo jako jedno ze středisek jihočeského rybářství. Již roku 1400 toto město ještě s Pískem a s Českými Budějovicemi tvořilo oporu královské moci v Jižní Čechách. O dvacet let později ho dobyl Jan Žižka a poté se přidalo k husitům. V druhé polovině 15. st. se začaly zakládat rybníky, které jsou dnes typickým znakem okolní krajiny. V letech 1722, 1757 a 1782 propukly ve Vodňanech požáry, kterým podlehlo mnoho domů i významných historických památek.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 7.7.2018
  • 26 zobrazení
  • 1
  • 77
Cestou do Hoslovic jsme potkali jednu pěknou kapličku, která nás přiměla zastavit. Při cestě na Borová Lada zas pro změnu zajímavou sochu sv. Jana Nepomuckého na jednom můstku přes potok Peklo. Nepomuckého jsme potkali také cestou do Vodnaň ve výklenku zdi v Milejově.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 6.7.2018
  • 25 zobrazení
  • 1
  • 33
Být tak blízko a nejet se tam podívat, to by byl hřích ... že jo, panenko podsrpenská! :)
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 7.7.2018
  • 49 zobrazení
  • 4
  • 88
Zjistili jsme, že v Protivíně je krokodýlí ZOO (https://krokodylizoo.cz/) a že v sobotu ve dvě odpoledne je tam možné vidět krmení největšího z nich. Řekli jsme si, že cestou do Písku to může být dobrá atrakce. Fotit se smělo za poplatek, ale bez blesku. A samozřejmě, že krokodýly chrání silné sklo. Takže jsou fotky tomu poplatné. A při tom krmení, chtělo to video. Jo a pokud se tam někdo chystáte - tak bacha - mezi zdí a sklem jsou mezery a voda se vyvalí v dost mohutné vlně. Stát moc blízko je na gumák. Dýchatelno tam také moc nebylo, tak jsme ten zážitek spláchli nanukem a procházkou pojeho hlavní tepně.

Protivín vznikl jako podhradí královského hradu. Ve městě je dále zámek v renesančním stylu a s kostelem sv. Alžběty Portugalské v raně barokním stylu. Zástavba Protivína je soustředěna kolem jedné dlouhé ulice táhnoucí se od železničního nádraží Protivín přes náměstí až k železniční zastávce Protivín-zastávka. Město je známo především díky pivu, jež se vaří v místním pivovaru založeném v roce 1598. Jedná se o značku Platan, kterou vaří Městský pivovar Platan s. r. o. Svůj název pivovar získal od dvojí aleje platanů, jež vede k jeho bráně.
Kategorie: městazvířata
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 7.7.2018
  • 30 zobrazení
  • 2
  • 44
Borová Lada jsou obec ležící na Teplé Vltavě na hranici NP Šumava. V bývalém lomu jsou vybudovány venkovní voliéry se sovami žijícími v šumavských lesích.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2018
  • 21 zobrazení
  • 1
  • 00
V rámci našeho výletu na jih Čech jsme navštívili pár zajímavých míst. Jedním z nich byly Hoslovice, kde je vodní mlýn a také rozhledna.
O mlýnu je uvedeno, že je nejstarší a jedinečně dochovaný vodní mlýn v Čechách. Areál tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, všechny kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 6.7.2018
  • 28 zobrazení
  • 3
  • 22
Nejstarší dochovaná zpráva o městysi pochází z roku 1243. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse. V 2. polovině 19. století na zdejší faře působil vlastenecký český kněz Matěj Kubíček, zároveň dlouhodobý poslanec Českého zemského sněmu.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 5.7.2018
  • 29 zobrazení
  • 3
  • 33
Další naše zastávka byla ve Strakonicích u hradu. Hradní prohlídky se nekonají z důvodu rekonstrukce, ale hradní věž je přístupná a minizoo také. Výhled z věže stojí za ty vyšlapané schody. :)
Něco málo o historii města:
Na místě dnešního města původně stály čtyři vsi (Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom), které se spojily v poddanské město Strakonice. Vývoj Strakonic lze předpokládat od druhé poloviny 12. století. Na začátku 13. století začal rod Bavorů budovat místní hrad. Roku 1243 daroval Bavor I. se svou manželkou Bolemilou polovinu strakonického hradu řádu johanitů (později zvaných maltézští rytíři), kteří v něm vybudovali raně gotický kostel a klášter. Původní gotický hrad prošel rozmanitým stavebním vývojem. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV. městská privilegia. Roku 1402 prodal rod Bavorů i druhou polovinu hradu a strakonického panství řádu johanitů. Od roku 1421 se stal strakonický hrad sídlem velkopřevora a konventu, kteří ze Strakonic spravovali své komendy v českých zemích až do konce 17. století. Strakonice byly jedním z hlavních středisek protihusitského odporu. Teprve velkopřevor Colloredo (1637-1657) přestěhoval své sídlo zpět do Prahy. Strakonice zůstaly jedním ze tří panství v užívání velkopřevora (Strakonice, Varvažov, Horní Libchava). Další rozvoj města nastal v 19. století, kdy byla založena textilní továrna Fezko a ve 20. století po založení České zbrojovky (ČZ).
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 5.7.2018
  • 32 zobrazení
  • 3
  • 66
Na silnici č. 4 byl ten den nějaký pomalý provoz, dva červencové svátky a tím pádem prodloužený víkend, nic neobvyklého na našich silnicích. Dodnes pořádně neumíme zip a dodržování mezer a pak vznikají zácpy. Trochu méně ješitnosti, řevnivosti a sobectví by za volantem jenom prospělo. Naštěstí i na silnicích první třídy sem tam existuje zájezdní hostinec, kde se dá zastavit, protáhnout, cvaknout nějakou tu fotku a počkat, až se provoz trochu hne. :)
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2018
  • 17 zobrazení
  • 1
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Fotím vše, co mne zaujme a mažu opravdu jen hodně nepovedené - vím, že prohlížet 160 a více fotek je moc, ale klidně přeskakujte jen na ty, co Vás zaujmou ...

Adresa na Rajčeti

www.biblos.rajce.idnes.cz

Aktivní od

18. května 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama