Fotím vše, co mne zaujme a mažu opravdu jen hodně nepovedené - vím, že prohlížet 160 a více fotek je moc, ale klidně přeskakujte jen na ty, co Vás zaujmou ...
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Komplex jezer Baraba - Přírodní zatopená pískovna s písčitými břehy u obce Vliněves nedaleko Mělníka. Hloubka vody dosahuje okolo 2 až 8 metrů a při naší návštěvě byla krásně čistá.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 29.9.2018
  • 45 zobrazení
  • 3
  • 22
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 29.9.2018
  • 21 zobrazení
  • 5
  • 33
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 29.9.2018
  • 34 zobrazení
  • 4
  • 33
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 26.9.2018
  • 23 zobrazení
  • 4
  • 55
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 24.9.2018
  • 12 zobrazení
  • 3
  • 33
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 17.9.2018
  • 23 zobrazení
  • 4
  • 22
Dnešní Jeskyně Na Pomezí byla objevena 28. srpna 1949, kdy se do ní podařilo vniknout komínem o velikosti 25×50 cm. Jeskyně je od 16. května 1950 zpřístupněna veřejnosti. O 5 let později byla zpřístupněna v takovém rozsahu, jako dnes. Návštěvní trasa má délku 390 metrů, celková délka chodeb v jeskyních je přes 1700 m. V jeskyních je průměrná teplota ovzduší 7,7 °C. Prohlídka trvá cca 45 minut. Jeskyně jsou největším jeskynním systémem v ČR, který vznikl rozpouštěním mramoru (tj. krystalického vápence).

Prohlídka začíná v Ledovém dómu, dále se pokračuje k Dómu U smuteční vrby, přes chodbu Římských lázní se dojde k Bílému dómu, který má velmi bohatou výzdobu. Následuje nejvyšší dóm v jeskyních – Královský, za kterým pokračujeme Kanálovou chodbou, na její pravé straně si všimneme krásně vyzdobené pukliny Klenotnice a krápníku Srdce. Předposledním dómem na návštěvní trase je Dóm U Kazatelny a v Bahenním dómu prohlídka končí
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 16.9.2018
  • 31 zobrazení
  • 4
  • 1313
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1284, kdy se připomíná jako "Nigra aqua" s 8 lány a fojtstvím u hradu Kaltenštejna patřícího vratislavskému biskupovi. Název Černé Vody - podobně jako u blízké Červené Vody a Bílé Vody - odkazuje na barvu toku nebo spíše na barvu jeho dna. Ves sleduje ostatně tok Černého potoka.

V 14. a 15. století patřila Černá Voda zřejmě ke "zboží" hradu Kaltenštejna, který sice patřil biskupovi, ale byl často zastavován. Není však většinou výslovně zmiňována. Patrně v souvislosti s častými válečnými událostmi souvisejícími s hradem Černá Voda v 15. století na čas zpustla, ale v letech 1579-1581 byla obnovena. Byla pak z větší části až do konce patrimoniální správy roku 1850 v přímém držení vratislavských biskupů, spravována nejprve z Vidnavy, pak jakou součást na panství Frýdberk (nyní Žulová) a menší část též v rámci panství Jánský Vrch.

Dnes je cílem mnoha cyklistů - jsou zde Rychlebské stezky - traily pro horská kola, jejichž smyslem není dojet co nejdál a urazit co největší počet kilometrů, ale užít si jedinečnou krajinu Rychlebských hor.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • září 2018
  • 27 zobrazení
  • 3
  • 55
Neplánované houbaření cestou na Kaltštejn, ale to nešlo nesbírat ...
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 15.9.2018
  • 30 zobrazení
  • 4
  • 99
Hrad Kaltenštejn je poprvé připomínán ve dvou listinách z let 1295 a 1296. Byl tehdy předmětem sporu mezi svídnickým vévodou Bolkem I. a vratislavským biskupem Janem Romkem. Hrad byl tehdy označován jako „nově postavený“, nacházel se v „Niské zemi“ (tedy na biskupské půdě) a držel jej vévoda, který jej vykoupil z rukou původních stavitelů hradu, označovaných za „nepřátele církve“. Podle rozsudku vyneseného krakovským biskupem měl vévoda hrad buď zbořit, nebo předat vratislavskému biskupovi. Vybral si druhou možnost, neboť roku 1299 je hrad dosvědčen v držení biskupa a pod velením kastelána, kterým byl biskupův bratr Dětřich.

V první polovině 14. století byl hrad zastavován, a to i více držitelům současně, než jej roku 1345 částečně zdědil a částečně opět vykoupil biskup Přeclav z Pohořelé. Pak jej biskupové drželi přímo, a tehdy byly z hradu spravovány vsi Stará Červená Voda a Jindřichovice u Vidnavy. Za husitských válek hrad sice zřejmě obsazen nebyl, ale v důsledku finančního vyčerpání biskupské pokladny byl opět zastavován. Zástavními držiteli byli roku 1435 Pelkan z Kalkova, 1441 Hanušek z Mušína, 1443 vratislavská kapitula, 1455 Kryštof z Czechssdorfu, 1460–1470 Mikuláš Meinholt/Meynholt (výměnou za hrad Frýdberk) a po něm jeho syn Hynek, 1470–71 vratislavský kanovník a opavský vévoda Přemek II., 1472–1497 opět Hynek Meinholt a 1497–1505 jeho zeť Jindřich z Tetova.

Roku 1441 se Kaltenštejn stal svědkem násilných událostí, když se ho zmocnil rytíř Zikmund Rachna. Ten unesl dceru kladského hejtmana Půty z Častolovic, a když prchal před jejím otčímem Hynkem Krušinou z Lichtenburka, podařilo se mu hrad překvapivě obsadit. Biskupské vojsko však hrad hrad dobylo a hlavní protagonisté mučeni a popraveni.

Ač se tyto události stavu hradu zřejmě nedotkly, nebyl v 15. století opravován a již v jeho polovině byl zchátralý a jeho dispozice zastaralá. K opravám navrhovaným roku 1443 zřejmě nedošlo. Roku 1505 biskup Jan IV. Roth v rámci konsolidace biskupských držav na Jesenicku Kaltenštejn vykoupil ze zástavy. Nepřistoupil však k jeho opravě; naopak, již roku 1512 se uvádí, že jej nechal zcela zbořit proti vůli vratislavské kapituly. Podle tradice byl Kaltenštejn využit jako zdroj stavebního materiálu pro blízký hrad Jánský Vrch, jehož rozsáhlá rekonstrukce v té době probíhala.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 15.9.2018
  • 18 zobrazení
  • 3
  • 11
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 15.9.2018
  • 21 zobrazení
  • 5
  • 33
Tohle si prostě málokdy nechám ujít ...
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 11.9.2018
  • 21 zobrazení
  • 4
  • 66
jestli mi tam zabloudí,
nezabloudí těšte se,
ona houby přinese ...

No, loni to platilo, letos ne. Pár hub, co ani neznáme, spatřeno, ale mračna nalétávajících klošů jeleních nás nakonec po hodině z lesa vyhnala. Repelent jako by je spíš přitahoval, než odpuzoval.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 11.9.2018
  • 35 zobrazení
  • 2
  • 88
Zas je to poněkud více fotek, ale ta procházka byla opravdu dlouhá ... s parkováním je to obdobné jako v Praze - na okraji se ještě dá bezplatně. Takže zhruba od Poštovního dvora kolem Galerie umění, lázní I a Puppu k lanové dráze na Dianu, z Diany pak lesními cestami kolem léčebného domu Mánes až k pravoslavnému chrámu apoštolů Petra a Pavla a pak dál k začátku pěší zóny kolem lázní a kolonád zpět.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 8.9.2018
  • 20 zobrazení
  • 2
  • 44
Tentokrát se fotilo lépe, venku bylo také teplo ...
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 8.9.2018
  • 18 zobrazení
  • 6
  • 99
Přes všechno to sucho, mochyni se letos dařilo, dokonce je mám i v krajkovém provedení.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 6.9.2018
  • 27 zobrazení
  • 4
  • 1212
Kategorie: Soutěž: Úroda
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 6.9.2018
  • 18 zobrazení
  • 2
  • 44
Obnovená pamětní deska na památku kladenského rodáka Antonína Čermáka a deska odhalená loni k 72. výročí náletu na kladesnké nádraží (https://kladenskelisty.cz/142637/vodeo-kladno-odhalilo-vlakovem-nadrazi-pametni-desku-obetem-leteckeho-naletu-dubna-1945/)
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 6.9.2018
  • 20 zobrazení
  • 3
  • 00
Srdíčkový pozdrav pro všechny, co se rádi dívají na oblohu.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 4.9.2018
  • 13 zobrazení
  • 3
  • 55
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 1.9.2018
  • 12 zobrazení
  • 3
  • 55
Nebe se to odpoledne mrqačilo, jako by říkalo, nikam nechoď, budu bouřit ... Mraky visely nízko nad obzorem, svedly mne ke zkoušení, jak by vypadaly v barvě sépie, monohromu, či v dalších režimech. V některých nevýrazně, v jiných ještě víc dramaticky. Ale od návštěvy našeho hřibitůvku mne stejně neodradily, byl narozeninový čas ... Ani nevím proč, ale něco mne zlákalo si ten náš hřbitov trochu více prohlédnout a nebylo to marné. Tak dlouho tu bydlím a pořád je co objevovat, jako ten nenápadný pomníček věnovaný našim pra,pra, pra předkům. Cestou zpět se připomnělo sluníčko, že i v podmračeném dni umí sáhnout do palety s teplými barvami.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 30.8.2018
  • 24 zobrazení
  • 4
  • 66
Skalní údolí
(převzato ze stránek města)
Když se vychází ze Skalního údolí na silnici k Záskalí, každého upoutá skála se starým vodojemem, který byl původně zásoben vodou z pramenů ze Záskalí, Javorníka a i z artézské studny, která se nachází na kraji lesa u „Arltů“. Při vrtání této studny se nejdříve narazilo na minerální vodu. Minerální prameny jsou zřejmě i pod Městským lesem směrem k sídlišti Podlesí, psalo se i o možnosti výskytu teplých pramenů v této lokalitě. Skále, na které je umístěn vodojem, se říká „Medvědice“. Pod touto skálou stával velký kříž. Byl tak velký, že ho sotva dvě dospělé osoby unesly. Důvod k jeho umístění popsala pí. Sokolová, takto: „Jednou šel v těchto místech turista, a protože se již připozdívalo a on neměl nocleh, vlezl si do otvoru, který je ve skále. Otvor je i nyní viditelný ze silnice. Turista se rozhodl zde přenocovat. Když se ve spánku zřejmě obracel na druhý bok, spadl dolů, ale naštěstí se mu nic nestalo. Protože jeho rodiče byli bohatí a pobožní, nechali postavit pod skálou velký kříž, domnívali se, že jejich syna zachránil anděl strážný. Když byl potom po letech kříž poškozený, vzal si ho pan Sokol domů na opravu. Přišli za ním ale nějací lidé z Jablonce, přáli si kříž získat, nabídli za něj 3 zlatky a pan Sokol jim kříž prodal. Manželka mu prý potom vynadala, že Jidáš prodal Krista za 33 stříbrných a p. Sokol ho prodal i s křížem za 3 zlatky.“ Tak končila událost s křížem. Otvor ve skále se vsazeným oknem pro Madonu lurdskou nechal udělat farář Kára v roce 1894. O madonu se střídavě starali občané Záskalí. Madonu v roce 1964 ale někdo ukradl. Vše je nyní opraveno.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 26.8.2018
  • 14 zobrazení
  • 3
  • 66
Stydím se, takto to kvete na jedné chalupě nedaleko Liberce, kam se převážně jezdí jen na víkend. Moje soukromá džungle u domu, kde jsem skoro pořád, letos téměř nekvete, horko a sucho vykonalo své.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • srpen 2018
  • 12 zobrazení
  • 3
  • 55
První zmínky o Rašovce, staré české zemědělské obci, jsou uváděny v Zemských deskách roku 1537. Název obce Rašovka pochází od slova rašiti, protože v jarních měsících dochází k prudkému tání sněhu vlivem sluneční expozice a příroda ožívá dříve a rychleji než v okolí.Dnes je Rašovka součást obce Šimonovice u Liberce. Od roku 2006 je zde vyhlídková věž vysoká 22,5 metrů, keterá je součástí výletní restaurace „V Trnčí“. (http://rasovka.cz/?page_id=67)
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.8.2018
  • 20 zobrazení
  • 1
  • 11

Nebyla nalezena žádná alba.

Fotím vše, co mne zaujme a mažu opravdu jen hodně nepovedené - vím, že prohlížet 160 a více fotek je moc, ale klidně přeskakujte jen na ty, co Vás zaujmou ...

Adresa na Rajčeti

www.biblos.rajce.idnes.cz

Aktivní od

18. května 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama