Fotím vše, co mne zaujme a mažu opravdu jen hodně nepovedené - vím, že prohlížet 160 a více fotek je moc, ale klidně přeskakujte jen na ty, co Vás zaujmou ...
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Já tedy málokdy nesáhnu po foťáku, když nebe hraje na takovou barevnou notu a ještě poodhalí i tajnou Ježíškovu továrnu na výrobu vánočních dárků. :)
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 14.11.2018
  • 20 zobrazení
  • 3
  • 1616
Slunce , Měsíc, letadlo,
koho by to napadlo,
že tak pěkně pospolu
zazáří na obzoru. :)
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 11.11.2018
  • 23 zobrazení
  • 3
  • 66
Komponované pásmo "Čtení z vinařické kroniky" a následné zahájení výstavy ke 100. výročí založení republiky, kterou vytvořili žáci ZŠ a MŠ Vinařice.
Kategorie: událostivesnice
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.11.2018
  • 10 zobrazení
  • 3
  • 11
Částí města Šternberka je obec Těšíkov. V blízkosti této obce se nachází prameniště minerální vody, tzv. Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody, který je doložen již v roce 1669 jako přírodní kyselka.
Bezprostřední okolí slouží jako výchozí místo pro turistické trasy v podhůří Nízkého Jeseníku. Dojet se sem dá i autem (ale je to trochu dobrodružství odhadnout na rozcestí kudy), jen tedy potkat se s někým v protisměru je poněkud "úzký profil". :)
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 3.11.2018
  • 29 zobrazení
  • 4
  • 44
To dopoledne pršelo, takže sem tam kapce na objektivu se moc nedalo vyhnout.

Uničov býval královským městem, založen byl roku 1213 moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Město vzniklo na místě, kde již dříve existovala slovanská osada, jež možná byla původně součástí vodního hradiska z doby Velké Moravy. Osada byla latinsky označovaná jako Vnisov či Vnichov, tedy česky Unisov, resp. Uničov. Název osady byl odvozen patrně od jména jejího zakladatele, jenž se nazýval Unik (resp. Uniš) a který tak dal základ pojmenování osady a budoucího města. Jiné vysvětlení názvu města nabízí uničovský historik Johann Kux, který jej odvozuje od německého pojmenování Hundshof, tj. „psí dvůr“. Existuje ovšem také třetí teorie, která vychází ze souvislosti jména Uničov a latinského pojmu unicus, tj. samojediný či zvláštní – toto pojmenování tedy mohlo odkazovat k izolovanému objektu v jinak neosídlené krajině. Na pečeti města je nápis v latině Unitas vita civitas, přeloženo „jednotný život městský“, zkráceně a zkomoleně Uni civ.
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 2.11.2018
  • 20 zobrazení
  • 4
  • 11
je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Moravě, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Město se proto také nazývá hanácké Benátky. Jedno z ramen, Nečíz, protéká přímo pod radniční věží a celým náměstím.
Název města je spolehlivě poprvé doložen k roku 1391 v podobě L’utovel a snad pochází z předpokládaného mužského osobního jména L'utov („L'utův syn“).
více  Zavřít popis alba 
20 komentářů
  • 2.11.2018
  • 24 zobrazení
  • 5
  • 2020
Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk, národní kulturní památka, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, v němž je umístěna Handkeho galerie. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 2.11.2018
  • 23 zobrazení
  • 5
  • 88
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy patřila olomoucké kapitule. Později olomouckému biskupství a od poloviny 15. století byla součástí šternberského panství. Se vznikem obecních samospráv v roce 1850 se stala samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Šternberk. Šlo o typickou zemědělskou obec, fungoval zde ale také např. Heinrichův mlýn, v okolí se nacházel důl na železnou rudu a několik velkých rybníků, které byly vysušeny roku 1868. Celou obec tehdy tvořilo několik částí a samot, např. Dolní Mladějovice, Horní kolonie, Harta, Bouda nebo Rybárna. Původně česká ves se v 17. století poněmčila, po roce 1938 se stala součástí Sudet a po roce 1945 byli původní obyvatelé odsunuti.[
více  Zavřít popis alba 
20 komentářů
  • 2.11.2018
  • 22 zobrazení
  • 4
  • 2020
Vítr před Halloweenem upravil umělou síť tak, že vypadala skoro identicky. :)
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • říjen 2018
  • 19 zobrazení
  • 4
  • 99
Znáte to, z jedné strany léto a z druhé to vypadá na hurikán ... jen ta realita byla "barvitější", než mé fotky.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.10.2018
  • 19 zobrazení
  • 3
  • 22
Klášter Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově je augustiniánská fundace v Dolním Ročově z konce 14. století určená pro dvanáct řeholníků původně zvaná Področov. Od počátku fungování konventu je doloženo vaření piva přímo v klášteře.

Zakladatelem kláštera byl roku 1373[3] Albrecht starší z Kolowrat, který zde byl na vlastní přání po své smrti také pohřben, jeho náhrobek se dodnes nachází v kostele a koluje o něm kolowratská pověst. Zakladatel se zavázal klášter vystavět a ekonomicky ho zabezpečit. Přitom si však pro sebe i své potomky zajistil právo disponibility a dohledu nad klášterními statky. Takže i jeho synové Albrecht mladší, Purkart a Herbort klášter nadále finančně podporovali. Rod Kolovratů zůstal štědrým donátorem po celou dobu trvání kláštera a pomáhal finančně dotovat opravy a přestavby klášterních budov a zajišťoval chod kláštera a přidružených budov.

Roku 1950 v rámci Akce K byl klášter zásahem státní moci zrušen a řádoví bratři internováni v Oseckém klášteře. Budovy byly poté využívány jako skladiště, věznice či útulek pro psychiatrické pacienty.

Od 1. prosince 2014 má klášter v nájmu sochař, malíř, stavitel a pedagog Jan Řeřicha. V současné době již probíhá pod vedením Jana Řeřichy rozsáhlá rekonstrukce celého objektu. Cílem rekonstrukce je vytvoření domu pro seniory.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 28.10.2018
  • 20 zobrazení
  • 3
  • 22
Jen pár záběrů z okolí zájezdní restaurace, nedaleko od níž jsme byli na koncertě.

Řevničov patří k nemnoha sídlům, u nichž je známo přesné datum jejich vzniku. Dne 4. listopadu 1325 vydal král Jan Lucemburský v bavorském Münnerstadtu latinsky psanou listinu, jíž jistého Přibyslava ze Štědré pověřil založením vesnice (villam Rzewniczow) podle purkrechtního práva; zakladatel přitom obdržel pro sebe i své dědice funkci rychtáře. Vesnice byla vyměřena na královském panství Křivoklát při již tehdy významné křižovatce cest.

V době husitských válek se u Řevničova 9. června 1434 odehrála husitská bitva pod vedením Jakoubka z Vřesovic, v níž se utkala s pány z Lanfridu plzeňského. Asi 150 padlých bylo pochováno u kostela svaté Markéty v nedaleké obci Kroučová.

Za třicetileté války byla obec vypálena a zpustla. Po válce má Řevničov pouhých 33 obyvatel. Roku 1658 obec získal Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, jemuž se podařilo znovu do vsi přivést osadníky, hospodáře a řemeslníky. Poté byla ves prodána nejvyššímu purkrabímu Království českého, Arnoštovi z Valdštejna. Poslední dědička krušovického panství z rodu Valdštejnů Josefa se provdala za knížete z Fürstenberka, čímž také Řevničov připadl do držení tohoto rodu.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 27.10.2018
  • 21 zobrazení
  • 4
  • 22
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361. Nachází se v ní kostel svaté Markéty, který je novogotickou stavbou z let 1904–1905, kdy byl též vysvěcen. Od roku 1992 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Je postaven z místního materiálu - opuky.

Nejstarší dochované zmínky uvádějí farní kostel již v roce 1352. Předchůdcem dnešního kostela byl rovněž kostel svaté Markéty ze 17. století vzniklý ze zámecké kaple postupným přistavováním. Při jeho bourání v r. 1904 a kopání základů byly nalezeny dvě jámy s pochovanými mrtvými (asi 150) z husitské bitvy v r. 1434.

Zvláštností kostela je jeho neobvyklá orientace, průčelí věže i hlavní vchod směřují na východ k návsi, ačkoli by správně mělo na východ směřovat kněžiště. Otočení kostela si údajně prosadili místní obyvatelé, kteří se z návsi nechtěli dívat na jeho zadní stranu, ale zepředu na věž a hlavní vchod. Církev v této době již otočení kostelů povolovala.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.10.2018
  • 18 zobrazení
  • 3
  • 00
Tato návštěva nevedla k tajemným kamenným řadám, ale k průzkumu, co zajímavého je v okolí. Ne vše však navštíveno, bohužel se dost brzy smráká a počasí nebylo zrovna příliš přívětivé.
Kategorie: krajinavesnice
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 27.10.2018
  • 15 zobrazení
  • 3
  • 33
Název obce je odvozen od osobního jména Mutěj a znamená tedy „ves lidí Mutějových“. První písemné zmínky o Mutějovicích, tehdy příslušných ke královskému panství Křivoklát, pocházejí z období vlády Jana Lucemburského a datují se do let 1325 a 1337 (kdy král Jan zastavil Mutějovice Jindřichovi z Kaufunku). K roku 1356 se mutějovický kostel sv. Václava připomíná jako farní. Již ve druhé polovině 16. století bývala v Mutějovicích škola, jedna z prvních v širokém okolí.

Za třicetileté války byla obec roku 1634 vypleněna a farnost dokonce na čas zanikla. V roce 1707 byly obnoveny farnost a škola, roku 1740 postaven kostelík sv. Prokopa. Velká pohroma postihla Mutějovice v roce 1806, kdy rozsáhlý požár strávil 47 domů i kostel. V letech 1867 až 1871 byla katastrem Mutějovic položena železniční trať z Prahy do Chomutova. V roce 1880 došlo k založení místního sboru dobrovolných hasičů, roku 1893 pak byla v Mutějovicích zřízena pošta. V této době se v okolí obce rozvíjela těžba kamenného uhlí a pěstování chmele.

Po Mnichovské dohodě, jíž muselo na podzim 1938 Československo odstoupit nacistickému Německu velkou část svého území, se Mutějovice na sedm let staly poslední pohraniční obcí na české straně - sousední Kounov už ležel v Říši.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.10.2018
  • 14 zobrazení
  • 4
  • 00
Opukový lom Třeboc se nachází na západním úbočí kopce Džbán, v lese mezi obcemi Lhota pod Džbánem, Mutějovice a Hředle. Nejlépe přístupný je lesní cestou vedoucí východně ze silnice spojující Mutějovice se Lhotou pod Džbánem. Lom je celkem rozlehlý, avšak v současnosti se těží pouze v západní části odlamováním kamene z lomové stěny bagrem. Dobývání opuky bylo obnoveno v roce 2014 a prozatím probíhá v horních partiích lomové stěny, které jsou poměrně zvětralé. V minulosti však v lomu byly těženy i opukové bloky o hmotnosti několika tun. (Převzato z http://kamenolomy.fzp.ujep.cz/index.php?page=record&id=380)
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 27.10.2018
  • 29 zobrazení
  • 4
  • 11
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2018
  • 11 zobrazení
  • 1
  • 00
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 18.10.2018
  • 15 zobrazení
  • 3
  • 33
Kladno současné i historické ...
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
  • 15.10.2018
  • 18 zobrazení
  • 1
  • 00
Tentokrát byla hlavním cílem poznání hodkovická křížová cesta. Počasí nám přálo, bylo sice větrno, ale slunečno.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 14.10.2018
  • 24 zobrazení
  • 5
  • 33
Původ jména města je stále nejasný, býval předmětem mnoha diskusí, často dokonce národnostně podbarvených. Patrně nejstarším uváděným názvem je Reychinberch z roku 1352 a Raichmberg (1369). Přípona -berg znamená německy „hora“ a reich „bohatý“. Protože však tehdejší osada zvláštním bohatstvím neoplývala, považuje se jméno buď za přání osadníků, nebo za jméno přinesené z Německa.

Český ekvivalent jména vznikl zkomolením: Rychberk (1545), Lychberk (1592), Libercum (1634), Liberk (1790) a konečně Liberec (1845). V případě, že po sobě následovala v jednom slově dvě písmena „r“, docházelo v lidové mluvě ke změně jedné z nich na „l“, podobným vývojem prošel také název osady Liberk (původně Rehberg či Richnberg) u Rychnova nad Kněžnou. Přípona -ec se do slova dostala přes přídavné jméno „liberecký“, jehož původní tvar „liberkský“ byl obtížně vyslovitelný.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 14.10.2018
  • 38 zobrazení
  • 2
  • 44
Výlet do města proslulého bižutérií a výrobou korálků.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 13.10.2018
  • 27 zobrazení
  • 3
  • 22
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 2.10.2018
  • 19 zobrazení
  • 4
  • 33
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 29.9.2018
  • 14 zobrazení
  • 4
  • 44

Nebyla nalezena žádná alba.

Fotím vše, co mne zaujme a mažu opravdu jen hodně nepovedené - vím, že prohlížet 160 a více fotek je moc, ale klidně přeskakujte jen na ty, co Vás zaujmou ...

Adresa na Rajčeti

www.biblos.rajce.idnes.cz

Aktivní od

18. května 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama