Fotím vše, co mne zaujme a mažu opravdu jen hodně nepovedené - vím, že prohlížet 160 a více fotek je moc, ale klidně přeskakujte jen na ty, co Vás zaujmou ...
více 

Sleva 35 % na
všechno
-35 % s kódem

Fotoknihy, pexesa, plakáty... právě teď se slevou!
Kód: DenFotografie

Sleva 35 % na<br>všechno
Stráž nad Nežárkou z mostu přes Nežárku spojujícího Plavsko se Stráží. V pozadí kostel sv. Petra a Pavla
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 3.5.2019
  • 18 zobrazení
  • 4
  • 11
Labutě na podvečerním Velkém hatínském rybníku
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 3.5.2019
  • 15 zobrazení
  • 4
  • 44
Libušín (též hradiště U Svatého Jiří) je hradiště poblíž stejnojmenného města ve středních Čechách. Od roku 1967 je chráněno jako kulturní památka. Nachází se v nadmořské výšce kolem 400 metrů (u kostelíka 402 m) v místech, kde se zalesněná rovina směrem k severovýchodu úzkou ostrožnou vkliňuje mezi hluboké rokle Svatojiřského a Libušínského potoka. Severní okraj areálu hradiště byl v průběhu 20. století narušen činností uhelného dolu Schöller.
Hradiště zaujímá plochu přes 12 ha a skládá se ze tří částí. Na východním konci je to ze všech stran opevněné vlastní jádro, zhruba oválného tvaru o rozloze 2,6 ha. Na ně směrem k jihozápadu navazuje rovněž dokola opevněné vnitřní předhradí. Ještě dále k jihozápadu, odkud bylo hradiště po rovině nejzranitelnější, završuje obranu třetí val vnějšího předhradí. Tento vnější val pouze přetínal prostor mezi oběma roklemi. Boční strany opevněny nebyly. Na severní straně areálu byl navíc opevněn i menší prostor kolem vodního pramene.

Ze stavebního hlediska představovalo obvodové opevnění vnitřního areálu zeď z nasucho kladených opukových kamenů, z vnitřní strany zesílenou několik metrů širokým hliněným násypem uzavřeným do konstrukce z dřevěných trámů. Část hradby obrácená jihozápadním směrem byla zvnějšku zesílena příkopem. Vnější val byl oproti dvěma vnitřním jednodušší. Tvořil ho hliněný násep se zdí na vrcholu. Opevnění se dnes dochovalo do výšky 2–3 m, ale původní výška bývá odhadována na 4–5 m. V prostoru vnitřního hradiště existovala ve vrcholném středověku osada zvaná Hradiště, s kostelem svatého Jiří. Osídlení postupně zanikalo, ale kostelík obklopený hřbitovem přetrval.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.5.2019
  • 15 zobrazení
  • 3
  • 00
  • 30.4.2019
  • 8 zobrazení
  • 0
  • 00
Památník obětem zla (Meditační zahrada v Plzni) vznikl v Plzni-Doudlevcích díky politickému vězni panu Luboši Hruškovi (20. července 1927 – 30. června 2007), který svoji původně ovocnou zahradu přeměnil na okrasný park a později na Památník obětem zla. V přírodním areálu s množstvím zahradních dřevin se nachází pískovcová křížová cesta od akademického sochaře Romana Podrázského (24. února 1943 – 2. dubna 2001) a kaple Maxmiliána Kolbeho. Současným vlastníkem památníku je biskupství plzeňské, jemuž jej pan Hruška v roce 1995 daroval.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 28.4.2019
  • 20 zobrazení
  • 4
  • 44
První písemná zmínka o Mníšku pochází z roku 1348. Objevuje se v zákoníku Karla IV. Maiestas Carolina, v němž král nařizuje, aby tvrz a městys Mníšek navždy zůstal majetkem koruny a byl propůjčován pouze na omezenou dobu královským manům. Historie města před touto zmínkou je nejasná. Pověsti praví, že se tu dříve nacházela obec Dubčany, která celá podlehla požáru. Po čase na stejném místě vyrostla další osada. Při výstavbě vydatně pomáhali benediktinští mniši z kláštera na Ostrově u Davle, kteří do Podbrdska docházeli na své statky. Lid z vděčnosti prý nazval novou trhovou ves Mníškem.

Název Mníšek pod Brdy se používal od 20. století v poštovním styku a na železnici (název stanice Mníšek pod Brdy / Mnischek unter Kammwald) kvůli odlišení více Mníšků, ale úředně vznikl a je doložen až při administrativní reformě v roce 1960 po připojení několika okolních obcí k městu Mníšku.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 28.4.2019
  • 25 zobrazení
  • 4
  • 1010
Dle legendy založil osadu Dobřich, jeden z druhů Praotce Čecha. Vesnice pak byla Dobřieše čili Dobřicha. Podle jazykové příručky ÚJČ je název v rodu ženském,[2] ovšem zejména někteří místní obyvatelé používají mužský rod.[3][4] Zejména starší rodáci používají mužský rod, ten se používal i v literatuře až do počátku 20. století. Někdy v první polovině 20. století jazykovědci prosadili názor, že správně je jméno v ženském rodu.[
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 27.4.2019
  • 20 zobrazení
  • 6
  • 88
Jan Lucemburský nechal postavit u Dobříše lovecký hrádek, který vystřídal mnoho majitelů.

Když roku 1720 hrad vyhořel, dal kníže Jindřich Pavel Mansfeld postavit nynější zámek. Současná podoba zámku pochází z let 1745–1765, kkdy byla provedena přestavba původního barokního sídla poničeného požárem. Když roku 1780 knížetem Václavem Janem vymřel rod Mansfeldů po meči dobříšského, ujala se panství jeho sestra Marie Isabela. Ta pojala roku 1771 za manžela knížete Františka Gundakara Colloreda a stala se tak spoluzakladatelkou nynějšího rodu Colloredo-Mansfeldů.

Až do 2. světové války jej vlastnil šlechtický rod Colloredo-Mansfeldů. V roce 1942 jej vyvlastnili nacisté a zámek sloužil jako sídlo říšského protektora. V roce 1945 jej získal československý stát a od této doby až do 90.let 20. století sloužil Svazu českých spisovatelů jako Domov spisovatelů. V roce 1991 se na zámku přebývala po emigraci se vrátivší česká herečka Adina Mandlová. Po krátké době byla ale ze zdravotních důvodů převezena do příbramské nemocnice, kde zemřela 16. června 1991.

V roce 1998 byl navrácen potomkům bývalých vlastníků, rodině Colloredo-Mansfeldů. Současným majitelem zámku je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld z Rakouska.

Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši je římskokatolický kostel. Stojí na místě bývalé loretánské kaple, kde jej nechal v letech 1794–1797 postavit František Gundakar I. kníže z Colloredo-Mannsfeldu. Původně visely na věži kostela tři zvony z roku 1797. Jména zvonů byla: Nejsvětější Trojice, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián. Dva větší zvony byly sejmuty za první světové války, roku 1929 byly nahrazeny novými, které však byly zabaveny za 2. světové války. Dlouhou dobu visel na věži pouze nejmenší zvon, Florián (průměr 57 cm) přelitý v roce 1868. Roku 2001 byl přidán nový zvon, Svatý Tomáš, který posvětil Giovanni Coppa.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 27.4.2019
  • 17 zobrazení
  • 3
  • 11
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 27.4.2019
  • 21 zobrazení
  • 5
  • 44
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.4.2019
  • 13 zobrazení
  • 2
  • 11
Kategorie: vesnicezvířata
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 25.4.2019
  • 20 zobrazení
  • 2
  • 33
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 25.4.2019
  • 11 zobrazení
  • 3
  • 22
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 24.4.2019
  • 9 zobrazení
  • 3
  • 00
Název města s největší pravděpodobností pochází z místního názvu les třebečský (Třebečský les) zmíněného v třebíčském opisu Kosmovy kroniky, sepsaném v třebíčském klášteře, (in silva trebecensis – v lese třebečském). Pojmenování Třebečský les pak může pocházet z vlastního jména Třebek, nebo ze slova třeby, což byly obětiště pohanským bohům. Název může také pocházet ze slova třebiti, které má význam ničení lesa nebo též kácení lesa, z toho se usuzuje, že na území města byly hluboké lesy, ale tato možnost je méně pravděpodobná.

Foty jsou jen z návštěvy baziliky svatého Prokopa, která je románsko-gotickým křesťanským kostelem v Třebíči. Byl vybudován na místě původní mariánské kaple při benediktinském klášteře přibližně v letech 1240 až 1280. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stal roku 2002 národní kulturní památkou a o rok později se společně s židovskou čtvrtí dostal na Seznam světového dědictví UNESCO.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 22.4.2019
  • 15 zobrazení
  • 3
  • 11
Barokní most v Náměšti nad Oslavou je obloukový silniční most se sochařskou výzdobou Josefa Winterhaldera staršího ze 40. let 18. století. Most je někdy nazýván, stejně jako jiné mosty se sochami, "malý Karlův most". Nechal jej vystavět majitel náměšťského zámku Václav Aran z Ecvkevoirtu.
Na mostě je umístěno celkem 16 soch světců a 4 andělů vytvořených v letech 1737–1744. Bylo uváděno, že celý soubor byl vytvořen sochařem Josefem Winterhalderem starším, nicméně bylo prokázáno na základě formální analýzy a zachovaných skic, že se vlastnoručně podílel na vytvoření pouze části soch (jejichž počet kolísá mezi číslem 8–12). Zbytek figurální výzdoby, byl ale tvořen podle jeho návrhových modelů jinými autory z nichž největší podíl má český sochař Alexander Jelínek. Andělé na obou koncích, měli pomyslně chránit vstup do města a na samotném těle mostu jsou sochy světců jako nebeská armáda s patrony města a majitelů panství.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 22.4.2019
  • 22 zobrazení
  • 5
  • 22
Velikonoční pobyt v Jihomoravském kraji se nám vydařil - počasí bylo téměř letní, ubytování přiměřené ceně a obsluha vzorná.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • letos v dubnu
  • 129 zobrazení
  • 5
  • 1616
Šmelcovna je osada v údolí Bílého potoka v katastrálním území obce Javůrek, sama má status základní sídelní jednotky. Na druhém břehu Bílého potoka, jenž zde tvoří katastrální hranici, se nachází několik dalších budov, které již patří pod obec Maršov.

Název osady pochází z německého „schmelzen“, tj. tavit. Na Šmelcovně se nacházely hamry a mezi lety 1722–1850 zde stála „Veverská huť“, majetek pánů z nedalekého hradu Veveří. Na Šmelcovně se těžila železná ruda, ze které se zde tavilo železo. Po uzavření hutě a hamrů se do konce 19. století místní ruda vozila k tavbě do blízkých hutí v Zastávce a Štěpánovicích, které byly vytápěny koksem. V okolí Šmelcovny jsou dodnes patrné štoly a zbytky hutí a hamrů.

Dnešní víska je tvořena několika usedlostmi a množstvím chat a chalup, stojí zde také kaple Panny Marie Bolestné z roku 1905.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 21.4.2019
  • 20 zobrazení
  • 4
  • 22
Úřední název Veverská Bítýška je platný od 20. října 1921. Do té doby, ale i po tomto datu bylo možné setkat se s různými variantami pravopisu: Byteška, Bytýška Veverská, Veveří Bytýška, Veverská Bitiška a další.

Bítýška je nazývána Veverskou podle nedalekého hradu Veveří. Hrad Veveří byl podle pověsti založen ve druhé polovině 11. století knížetem Konrádem I. Brněnským, první písemný doklad o Veveří je z roku 1213. Veverská Bítýška vznikla pravděpodobně až po založení hradu, první zmínka se objevuje v roce 1376, roku 1521 již je uváděna jako městys. Území hradu Veveří i s přilehlým okolím bylo dlouho součástí obce, avšak k 1. lednu 1957 bylo připojeno k Brnu, a dnes tvoří nejzápadnější část katastru městské části Brno-Bystrc.

Historie Veverské Bítýšky i hradu Veveří je spojena také s kaplí Matky Boží, která sloužila jako farní kostel před výstavbou bítýšského kostela svatého Jakuba roku 1481. Před založením obecního hřbitova roku 1837 sloužil hřbitov u kaple jako pohřebiště pro obyvatele obce.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 21.4.2019
  • 14 zobrazení
  • 4
  • 44
Několikrát jsme kolem něj projížděli při našem velikonočním pobytu v Hálově mlýně, až pro něj vzniklo důvěrné označení Honza na kameni. Na zajímavé místo ho v Tetčicích umístili - když obcí projíždíte od Ostrovačic vynoří se za železničním přejezdem. Při projíždění obcí od Ivančic, je schován za budovou místní pošty.

Socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století stojí na skále. Pod touto sochou se nachází neobvyklá skupina kříže s dvěma pylony pocházející z roku 1850. Na pylonech jsou zobrazeni sv. Jan Evangelista a Panna Marie.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 21.4.2019
  • 12 zobrazení
  • 3
  • 11
Jsou známé svými křesťanskými a židovskými památkami a pěstováním vína a ovocných plodů. Jméno Kúnice předpokládá starší Kúnici, což znamená lidé Kúnovi. Jde o čelední jméno – šlo o vesnici, kterou obývali lidé, kteří patřili (byli poddaní) nějakému Kúnovi, snad příslušníku pozdějšího rodu Kouniců. Kúno byla domácká podoba německého jména Kunrat (novoněmecky Konrad).
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 21.4.2019
  • 24 zobrazení
  • 3
  • 33
Zřícenina kláštera premonstrátek Rosa coeli (z latiny Růže nebes) se nachází na východním okraji města Dolní Kounice v okrese Brno-venkov. Jeho areál se zříceninou klášterního kostela a s barokní rezidencí je chráněn jako kulturní památka České republiky.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 21.4.2019
  • 23 zobrazení
  • 4
  • 44
Kategorie: Soutěž: Láska
více  Zavřít popis alba 
  • 21.4.2019
  • 12 zobrazení
  • 3
  • 00
V Hlíně u Ivančic na Brněnsku byla v dubnu 2007 otevřena rozhledna Vladimíra Menšíka. Na kopci nad obcí stávala mezi lety 1910 až 1938 jedna z nejstarších vyhlídkových věží na Moravě. Stržena byla před druhou světovou válkou kvůli svému špatnému technickému stavu. Nyní byla postavena nová rozhledna. Nese jméno slavného herce, který se často ve vyprávění k rodnému Ivančicku hlásil.

Nová věž má přes 22 metrů a je pojata moderně. Na rozhlednu vede celkem 96 schodů. Po výšlapu lze spatřit na jihu Pavlovské vrchy u Mikulova, na východě Bílé Karpaty, dále Hostýnské vrchy a za velmi pěkného počasí dokonce štíty Alp. Rozhledna doplňuje expozici Vladimíra Menšíka v Ivančicích.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 21.4.2019
  • 27 zobrazení
  • 4
  • 22
Kaolinové jezírko mezi obcemi Maršov a Lažánky, jak již název vypovídá, sloužilo k těžbě kaolinu. V roce 1908 bylo asi 8 metrů pod povrchem objeveno bohaté ložisko kaolinu. Roku 1929 (1931?) byla těžba kaolinu zastavena. Díky tomu byl důl zaplaven vodou a vzniklo hluboké jezírko, obklopené bílými stěnami dolu, které postupně zarůstaly stromy a vegetací.

Hloubka zprvu dosahovala nejméně 40 metrů, ale jezírko se postupně zanášelo. V šedesátých letech se z něj začala čerpat voda pro nedaleké zemědělské družstvo, v osmdesátých letech se navíc utrhl velký kus východního břehu a jezírko nakonec skončilo prakticky bez vody.

Po ukončení čerpání vody však hladina začala opět stoupat. Dnes má jezero okolo deseti metrů hloubky a je opět vyhledávaným místem pro koupání i rybolov.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 21.4.2019
  • 71 zobrazení
  • 4
  • 33

Nebyla nalezena žádná alba.

Fotím vše, co mne zaujme a mažu opravdu jen hodně nepovedené - vím, že prohlížet 160 a více fotek je moc, ale klidně přeskakujte jen na ty, co Vás zaujmou ...

Adresa na Rajčeti

www.biblos.rajce.idnes.cz

Aktivní od

18. května 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama