Název

Písecká brána, Belveder

Popis

Písecká brána (též Bruská brána podle potoka Brusky) je bývalá součást barokního fortifikačního systému Prahy známého jako Mariánské hradby. Stojí nedaleko Bílkovy vily, v ulici K Brusce, blízko stanice metra Hradčanská.
Název brány vznikl přenesením jména ze starší zbořené brány středověkého opevnění Malé Strany, která stávala u vyústění Valdštejnské ulice o několik set kroků dále, u přívltavské vsi Písek. Jméno brány vedoucí na sever tedy pochopitelně nesouvisí s jihočeským Pískem.
Písecká brána je vklíněna mezi bašty sv. Jiří a sv. Ludmily. Byla postavena roku 1721 architektem Giovannim Battistou Alliprandim podle návrhu Františka Vogota. V roce 1741 se za válek o rakouské dědictví dostal do Prahy touto branou český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, protože její obranu zajišťovala slabá posádka a nevycvičení měšťané a studenti. Dnes je tam kavárna a galerie.

Kousek výš je Letohrádek královny Anny (Belveder) a vedle něj vstup do pražských zahrad - leč smůla, sice počasí krásné, ale zahrady se otvírají až od 1. dubna. Ale jednou si je prohlédnu ... Ale i přilehlého parku je přes Klárov pěkný výhled na Prahu, takže ta cesta nebyla úplně až tak zbytečná. (No, to je tak, když si to jeden předem nezjistí a rozhodne se podle počasí ...)

Letohrádek v renesančním stylu dal vystavět v letech 1538–1565 Ferdinand I. jako součást v předchozích letech založené královské zahrady.Měl jednak „rekreační“ funkci, neboť mohl být jakožto integrální součást královské zahrady panovníkem užíván k dennímu odpočinku, případně k neformálnímu vykonávání některých panovnických "pracovních" povinností, obdobně mohl být užíván dalšími členy královské rodiny, případně některými významnými příslušníky královského dvora, a zároveň měl funkci reprezentační, ať už jako místo individuálních návštěv a prohlídek vznešených návštěvníků Hradu, nebo jako místo pro konání panovnických plesů a slavností. Kromě těchto praktických funkcí ovšem plnil i funkce ryze „demonstrační“, neboť pomocí níže popsané sochařské a klempířské (korouhve v podobě říšských orlů) výzdoby jednoznačně proklamoval a viditelně demonstroval habsburskou vládu nad zeměmi České koruny.

Roku 1558 se letohrádek stal velkolepou kulisou závěru třídenních oslav příjezdu Ferdinanda I. jako nového císaře Svaté říše římské

Kategorie a štítky

Nastavení