Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Fotím vše, co mne zaujme a mažu opravdu jen hodně nepovedené - vím, že prohlížet 160 a více fotek je moc, ale klidně přeskakujte jen na ty, co Vás zaujmou ...

reklama

18 fotek, 27.9.2017, 6 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina
Povinná odpočinková zastávka pro řidiče na zpáteční cestě, zřejmě to mají s cestovkami dohodnuté. Recenze nijak příznivé, neposoudím, nabídka mne nijak nezaujala, café laté v nabídce nebylo a na frappé nebyla chuť. Klasiku nepiji. Ale je zde krásný výhled na pohoří, které skrývá monastýry i pestrá květena v okolí. Takže s foťákem v ruce těch 40 minut uběhlo jako nic. :)
105 fotek, 27.9.2017, 16 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina
O klášterech stručně hovoří Wikepedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Meteora

Já k tomu podotknu, že jsme navšítivili jen ten ženský - ženy tam smí jen v sukních a se zakrytými rameny. Muži v dlouhých kalhotech. Kdo to nesplňuje, půjčí mu tam v rámci vstupného dlouhou vázací "sukni". Uvnitř fotit nebylo dovoleno. K tomu druhému lášteru nás převezli, vede k němu mnoho schodů. Ve stanoveném čase jsme je stihly akorát tak vyjít k pokladně (tedy přesněji, v polovině stanoveného času, tu druhou polovinu jsme potřebovali na návrat). Je škoda, že cestovka, která to za nemalý peníz pořádá, dává na prohlídku tak málo času. Asi zákazníci máloo píší negativní komnetáře a tak jim ty 20 minutové prohlídky (kdy skutečných 20 minut bylo jen málokdy přesně dodrženo), zatím procházejí. Nebo to možná bylo i tím koncem sezóny, kdo ví.
44 fotek, 27.9.2017, 7 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina
Výlet, na kterém jsme ujeli téměř 700 kilometrů, proto se odjíždělo časně ráno - ve třičtvrtě na pět našeho času. Fotek je hodně, proto je trochu tématicky rozdělím. První zastávka byla na obvyklém odpočinkovém místě, tam je focen východ slunce. Druhá zastávka byůa v soutěsce Tembi, která je poutním místem, po visutém mostu přes řeku Pinios jsme se vydali ke kapličce Agia Paraskevi a dvou léčivým pramenům. Jeden - ten ve skále, k němuž jsme se z časových důvodů vůbec nedostali, má léčit oči. Ten druhý je pod svahem a má dávat věčnou mladost. Ovšem nabrat si z něj vodu není pro jedince nižšího vzrůstu. A vědro tam nebylo ... K soutěsce Tembi jsme jeli kolem nejvyššího řeckého pohoří Olympu s dobrým výhledem na Mytikas, nejvyšší horu Řecka a sídlo řeckých bohů. (foto 10 - 15)
52 fotek, 26.9.2017, 32 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina
Nea Vrasna je přímořské letovisko ve Strimonském zálivu, kraj: Střední Makedonie, region: Chalkidiki.

Přihlásili jsme se na poslední pobytový turnus, cesta autobusem. Přijeli jsme ráno ve čtyři hodiny do lijáku a bouřky, ale měli jsme štěstí, už turnus před námi nebyl plně obsazen, takže jsme nemuseli čekat na uvolnění pokojů, ale rovnou jsme se mohli ubytovat a ještě něco do seznamovací schůzky v jedenáct dospat. Fotografie jsou z prvního dne pobytu, kdy jsou ještě v ulicích velké louže po dešti a kdy jsme mapovali cestu ze studia do taverny, kde se podávala snídaně, a také do nejbližšího marketu, abychom měli sáčky na toaletní papír, který se nesmí házet do mísy, ale musí do připravené nádoby. Sáčky se však nefasovaly, naštěstí tam všude ještě dávají igelitky zdarma (aby ne, za ty ceny ...)
16 fotek a 1 video, 20.9.2017, 9 zobrazení, 2 komentáře | kultura
Ze zábavné show pořádané Simonou Klímovou a Hejtmanským domem ve Slaném. Host Václav Postránecký. Kdo se rád směje od ucha k uchu, doporučuji.
18 fotek, 20.9.2017, 17 zobrazení, 3 komentáře | krajina, města
Nejdříve ze všeho mne při příchodu k parkovišti upoutaly krásné "šlehačkové" mraky, ale pak mé oko zavadilo o známý znak. Pokud mne paměť nešálí, dříve tam bývalo, že se v zimě schody neudržují, ale tohle je vtipnější.
119 fotek, 17.9.2017, 17 zobrazení, 8 komentářů | architektura, cestování, města
Otočkový výlet se spřízněnými dušemi do Plzně - je to hodně fotek, pokusím se to trochu rozdělit.

Plzeň leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka. Žije zde přes 170 tisíc obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v České republice. Současné historické jádro města má pravidelnou síť ulic s obdélníkovým náměstím Republiky uprostřed (139 × 193 m), jemuž vévodí katedrála sv. Bartoloměje, budovaná od roku 1290. Zajímavé je, že dnešní Plzeň není úplně totožná s tou, která pod tím jménem byla původně založena - První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.

A tohle si ze školy nepamatuji - První česká tištěná kniha – Kronika Trojánská – byla roku 1468 vytištěna na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova. Na tomto místě fungovala do roku 1533 jediná česká tiskárna.
41 fotek, 17.9.2017, 2 zobrazení, přidat komentář | krajina, města
Pohled na město a okolí z vyhlídkové věže katedrály.
36 fotek, 17.9.2017, 3 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, města
Dominantou města je gotická Katedrála svatého Bartoloměje, budovaná od roku 1292. 102 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku. Na její vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Původní farní kostel je katedrálou od roku 1993, kdy bylo v Plzni zřízeno biskupství.
65 fotek, 17.9.2017, 11 zobrazení, 2 komentáře | cestování, krajina, města
Prohlídku pivovaru jsme objednánu neměli, ale být v Plzni a nezajít tam? To by jaksi nešlo ... Cestou tam jsme minuli Masné krámy i sochu Johánka, překročili Radbuzu a prohlédli si návštěvní místnost pivovaru. Cestou zpět na náměstí jsme pozorovali dítko v atíčku na dálkové ovládání i pořádné kapří macky. A nevynechali ani vodárenskou věž, či žraločí ploutev.
30 fotek, 17.9.2017, 1 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, města
Velká synagoga se nachází v centru města Plzeň v ulici Sady Pětatřicátníků. Jde o největší synagogu v Česku, která je zároveň druhou největší synagogou v Evropě (po budapešťské) a třetí největší na světě po jeruzalémské a budapešťské. V roce 1992 byla prohlášena kulturní památkou České republiky.

Velká synagoga je postavena v novorománském slohu s maurskými prvky podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera, přepracovaných plzeňským stavitelem Emanuelem Klotzem, a její stavba probíhala v letech 1888 až 1892.[3] Podle pamětního listu, nalezeného v báni severní věže, se náklady na stavbu vyšplhaly k 141 092,06 zlatých. Jedná se o monumentální stavbu se dvěma 45metrovými věžemi a trojlodní dispozicí. Interiér synagogy je zdoben výmalbou s rostlinnými motivy a součástí jsou též varhany z roku 1890. Ve dvoře synagogy se nachází patrový rabínský dům, postavený v novorománském slohu.
14 fotek, 16.9.2017, 16 zobrazení, přidat komentář | krajina, příroda
Přírodní památka Teletínský lom je od vyhlídky Máj kousek. Sice se již stmívalo a bylo pod mrakem, ale mělo to svoji romantiku. Předmětem ochrany je odkryv magmatických brekcií na styku středočeského plutonu a jílovského pásma.

Hlavními horninovými typy jsou biotitická žula, amfiboliticko-biotitický granodiorit a biotiticko-amfibolitický křemenný diorit, který představuje nejstarší a nejtmavší horninu. Po jeho utuhnutí pronikla mladší hornina s fluidální texturou, která rozlámala diorit a nechala vzniknout barevným obrazcům, které byly odkryty těžbou. Všemi horninami pronikají žíly aplitu a pegmatitu do 20 cm. Těžené kamenivo bylo použito na stavbu Štěchovického zdymadla. Výška lomové stěny je 15 - 20 metrů, šířka 12 metrů, délka 20 metrů.
51 fotek, 16.9.2017, 18 zobrazení, přidat komentář | krajina, příroda
Tento výlet jsme domlouvali asi dva nebo tři měsíce dopředu, v době, kdy ještě bylo krásně slunečno. Když nadešel týden T s dnem D, předpovědi počasí P nebyly nic moc. Ale i tak jsme to riskli a nelitovali jsme. Nemáme sice krajinu zalitou sluncem, zato však dýchá tajemným kouzlem povalující se mlhy a sluníčka snažícího se alespoň pár paprsky dát znát, že tam někde je.
Byli jsme na jedné z četných vyhlídek nad vltavskými meandry - tato je nedaleko Teletína a píše se o ní, jako o té nejhezčí. Až se vydáme i k těm dalším, pak teprve budeme moci posoudit, ale rozhodně nás nadchla.
11 fotek, 14.9.2017, 4 zobrazení, přidat komentář | krajina, města
Bylo mi jest dojeti pro osivo trávy. Ze zvyku i s fotoaparátem a nebylo to marné - přesto, že bylo celý den pod mrakem, v době západu se sluničko "pochlapilo" a předvedlo, co umí. Doma se mi pak předvedl cvrček, kterého jinak v přírodě nemám šanci vyfotit. Ve váze se nechal. :)
18 fotek, 12.9.2017, 10 zobrazení, přidat komentář | příroda
V jeden moment vytvořio letící letadlo spolu se sloupem elektrického vedení zajímavou lampu. :)
94 fotek, 10.9.2017, 18 zobrazení, 2 komentáře | krajina, příroda
Naše třetí a zatím poslední výprava na houby byla velmi úspěšná.Na to, že nechodíme ráno, ale až tak kolem poledne a že sousedé tvrdili, že nic neroste ... Na konci alba je pak pár pohledů od Smečna na Vinařickou horu a na České Středodhoří. Bylo ten den dost jasno.
1 fotka, 9.9.2017, 55 zobrazení, 6 komentářů | Soutěž: Houby 2017
Kuks 4
115 fotek, 6.9.2017, 10 zobrazení, 32 komentářů | architektura, příroda
Při zpáteční cestě z Východních Čech by bala škoda nenavštívit aspoň na skok místa, o kterých člověk mnohé slyšel, ale na vlastní oči z toho ještě nic neviděl. Jenže je tam toho tolik a den není natahovací, ale vynechat Kuks by rozhodně nešlo ... Na vnitřní prohlídku už bylo pozdě, ale sochy z Braunovy dílny jsou volně přístupné, stejně jako bylinková zahrádka. Dokonce se mi v ní podařilo docela obstojně "cvaknout" i dlouhozobku svízelovou.

Hospital Kuks je bývalý zaopatřovací ústav pro vojenské veterány, provozovaný v letech 1744-1938 řádem milosrdných bratří. Vznikl z podnětu hraběte Františka Antonína Šporka (1662-1738) naproti jeho letní rezidenci s lázněmi a byl určen pro vysloužilce především z panství Choustníkovo Hradiště. Jednalo se o nejvelkorysejší institut svého druhu v pozdně barokních Čechách. Mimořádného významu dodala celému komplexu sochařská výzdoba z dílny Matyáše Bernarda Brauna. V současné době je hospital ve vlastnictví státu (jeho správu vykonává Národní památkový ústav) a je zpřístupněný veřejnosti. Expozice představují zakladatele Kuksu, zdejší barokní umění a historii lékárenství. Od roku 1995 je areál chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Hospital s kostelem Nejsvětější Trojice vznikal postupně v letech 1707-1748, v prvotní fázi podle projektu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Na terase před kostelem jsou umístěny sochy Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna (originály jsou přístupné v lapidáriu).
83 fotek, 6.9.2017, 8 zobrazení, 2 komentáře | architektura, cestování, krajina
Byla by to ostuda, být tak blízko a nezajet ... Babičku jsme měli jako povinnou četbu, sochy Boženy Němcové jsou leckde, měla opravdu pestrý život a často se stěhovala, hodně cestovala. Byla to krásná procházka místy, kudy prošla i malá Barunka s babičkou. Jen na její vyhlídku a do Skalice zas někdy příště.
81 fotek, 6.9.2017, 19 zobrazení, 5 komentářů | architektura, cestování, města
Město bylo založeno v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců. Ten založil hrad na strategickém místě, kde se zemská stezka zužuje do průsmyku zvaného Branka. První písemná zmínka pochází z roku 1254. Název vznikl od toho, že se přes Náchod chodilo do Slezska a Německa (od roku 1945 do Polska).
Během staletí se majitelé hradu střídali – mezi nimi král Jan Lucemburský a od roku 1437[4] sirotčí hejtman Jan Kolda II. ze Žampachu. K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšil do velkého fortifikačního celku. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod Smiřických ze Smiřic, jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo – mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města. Ve víru válečných událostí 30. eté války měnil hrad majitele, až jej darem od císaře získal generál Ottavio Piccolomini, vévoda z Amalfi. Došlo i k velké barokní přestavbě zámku v letech 1650–1659. Po vymření rodu Piccolomini roku 1783 měli v držení Náchod několik let Desfoursové, od nichž jej koupil známý milovník umění vévoda Petr Kuronský. Po smrti Petra Kuronského v roce 1800 patřil Náchod jeho dceři vévodkyni Kateřině Vilemíně Zaháňské a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe.

Komentáře

přidat komentář